Obecně řečeno, neúplný je takový čas, který vyhovuje hned dvoum podmiňovacím
výrazům. Chcete-li zařadit určitý čas do jedné z tříd, ukončíte
vyhodnocování po první nalezené shodě v podmínce. Pokud ale chcete zjistit,
zda je čas neúplný, musíte pokračovat ve vyhodnocování dále.
10:10 - rozcelený stejňoch: tento případ ukazuje, jak je důležité
vyhodnocovat ve správném pořadí a až do konce. V prvním článku se praví, že
jako první musí být vyzkoušen test na stejňocha. Ten nám zde vychází. Dále se
zkouší celoch a i tento test nám přinesl kladně vyhodnocenou podmínku. To
však neznamená, že definované podmíněné výrazy jsou nedokonalé. Naopak, tímto
se dává možnost znovuzavedení pojmů, které dříve v časologii existovaly, ale
nebylo nástroje, který by prokázal jejich stoprocentní správnost.
Předchozí příklad jasně ukazuje, jak postupovat i u jiných časů. Čas 10:10 je
na první pohled stejňoch, ale další test vzápětí ukáže, že rozcelený. Zde je
dobré připomenout, že pokud by bylo možné vyhodnotit kladně více jak dvě
podmínky, berou se pouze první dvě a vícenásobný neúplný čas v časologii
neexistuje.
Neúplný čas se značí tak, že jako první se zapíše značka třídy, která vzešla
z druhého pokusu vyhodnocení, dále již tak přetěžovaný znak '?' a značka
třídy, které čas patří. Takže např. DCL?CST znamená "rozcelený stejňoch".
Během přípravy této elektronické příručky se všechny nedávno zavedené pojmy
testovaly na případné chyby. Během této fáze jsem objevil několik bodů, které
byste si měli pozorně projít. Jejich cílem je ukázat, že ne každý zdánlivě
neúplný čas může být neúplný. V tomto směru byly tedy přijaty následující
výjimky:
1. V časologii existují jen dva neúplní stejňoši (10:10 a 01:11). Ten první je rozcelený a ten druhý rozpolostejněný. Jiné třídy se se stejňochy netestují. Pokud by se například mohli stejňoši testovat na polorozšklebenost a třičtvrtěrozšklebenost, každý stejňoch by potom byl neúplný. 2. Třídy AR, BPR a ETR nemají neúplné časy. 3. Žádný čas nemůže být rozšklebený. Opět je to dáno tím, že po zavedení takového pravidla by bylo takovýchto časů najednou moc. Navíc, rozšklebenci nemají svůj podmiňovací výraz a rozšklebencem se stává čas, který nevyhoví ani jednomu výrazu. Jak již bylo zmíněno výše, neúplný čas musí vyhovovat hned dvoum podmínkám.