Časologické tabulky jsou jedna obrovská spousta čísel. Ta jsou uspořádána do
sloupečků a vytvářejí tak pravé a nefalšované matematické tabulky.
Časologické tabulky naleznou uplatnění právě v těch nejsložitějších
časologických výpočtech - časologických rovnicích.
V obyčejné matematice mají rovnice většinou jednu neznámou, případně dvě,
počítáme-li soustavu rovnic. V časologii může mít rovnice max. 6 neznámých,
které mají následující jména:
Protože jedna neznámá slouží tradičně k tomu, aby se vypočítal její výsledek,
ostatní neznámé musí nabýt určité konstantní hodnoty, aby se mohl výpočet
provést. Za tyto zbylé neznámé se právě dosazují čísla z časologických
tabulek.
První část obsahuje nejčastěji používané tabulky pro sčítání, odečítání,
násobení a dělení. Pro ukázku dosazení do rovnice uvádím krátký příklad:
5 + 3 AM = T
Cílem této rovnice je vypočítat 'T', které je osamoceno. Jediná neznámá navíc
je zde AM. Vidíme, že před AM je "+3". Z toho vidíme, že musíme použít
sčítací tabulky. Takže ve sčítacích tabulkách najdeme sloupeček N (hned
první) a v něm konstantu 3. Za AM dosadíme číslo, které je na tomto řádku ve
sloupečku AM (v tomto případě 2,374). Rovnice bez
AM
tedy vypadá takto:
5 + 3 * 2,374 = T
Poznámka: Násobící tabulky mají tři části: první se používá pro běžné
dosazení, druhá v případě, že neznámá je ještě umocňována na druhou
a třetí v případě, že mocnina je vyšší než 2.
Druhá část časologických tabulek má více částí a trochu odlišné použití.
Hlavní rozdíl je v tom, že tato druhá část tabulek se používá v případech,
kdy před neznámou je pouze znaménko, ale ne konstanta (tedy jen např. +
PM). A
navíc, aby se rozhodlo, který řádek z N použít, musíme si odpočítat,
kolikátý člen je v rovnici osamocená neznámá a toto číslo pak hledat ve
sloupci N. Například v rovnici "5(3 + M - 1) = 2 PM" je konstanta 5 první
člen, konstanta 3 druhý člen a neznámá M třetí člen. Zde je dobré
připomenout, že člen je každá konstanta nebo proměnná. Tedy např. výraz "3
S
+ 5" má 3 členy: "3", "S" a "5".
Nyní se ale již zaměřím na jednotlivé části tabulek:
První strana obsahuje tabulku pro plus, ale bez obecného času T. Tuto stránku
používáme v rovnicích, kde tato konstanta úplně chybí. Jako příklad může být
rovnice "3 + AM - 3 = 2 M" - počítá se M.
Druhá strana má stejné použití jako první až na to, že obsahuje obecné
T a
používá se v rovnicích, kde T nechybí.
Další dvě stránky obsahují tabulky pro operace minus a krát a obecné
T
rovněž obsahují.
Pátá stránka obsahuje rovněž tabulky pro násobení. Ty jsou však zlomkové a používají
se jen tehdy, je-li v rovnici více desetinných čísel nebo zlomků než celých
čísel.
Předposlední stránka obsahuje tabulky pro dělení.
A konečně poslední stránka poslouží v situaci, kdy se na místě neznámé objeví
značka krále, kapitálního, sestupného nebo vzestupného času. Druhá část této
stránky obsahuje tabulku pro použití s třídami bez atributů (např. jen AR
nebo CST).
Pozor: Čísla na této poslední stránce jsou zapisována ve formě časů. Jak ale
jistě tušíte, dvojtečka se nahradí desetinnou čárkou.
Poznámka: Pokud se vám při hledání v tabulkách stane, že hledaná konstanta
v tabulkách chybí a je příliš velká, musíte si ji rozložit na
násobky dvou čísel. Např. chceme-li najít konstantu 225, rozložíme si
ji na 15*15, najdeme si konstantu 15 a provedeme opětné vynásobení,
teď už ale nalezlých čísel. Pokud hledaná konstanta je prvočíslo
nebo obsahuje desetinnou část, za neznámou dosadíme první hodnotu
zadaného sloupečku příslušné tabulky.